• místo konání:rekreační středisko pro nevidomé a slabozraké TJ ZORA mezi obcemi Libeř a Psáry (u Jílového u Prahy)
• typ ubytování: účastník + pes společně v chatkách, které jsou vybaveny vlastním soc. zařízením
• cena: 4500,-
  v ceně je zahrnuto: ubytování, program, Sborník obsahující výtahy z přednášek, fotografie
• strava: plnou penzi, polopenzi ( cena bude upřesněna ), či stravování v místní restauraci lze dohodnout přímo v areálu individuálně

Účastníci tábora obdrží osvědení o absolvování canisterapeutického soustředění.

• očkovací průkaz psa s platným očkováním, pevný obojek kožený nebo látkový (ne stahovací), pevné vodítko na výcvik ( ne flexi)
•   dále všechny samozřejmé nezbytnosti jako - pelíšek, nebo deku, vlastní krmení pro psa, pamlsky a hračky pro psa
• pokud již canisterapii vykonáváte, vezměte si s sebou vlastní pomůcky.

CT tábor 2008

Občanské sdružení Psi pro život (dále PPŽ) uspořádalo v červenci 2008 již v pořadí třetí soustředění pro zájemce o canisterapii. Novinkou v tomto roce bylo i to, že kurz byl rozdělen na tzv. začátečníky (v termínu od 4.7. do 11.7.) a pokročilé (od 11.7. do 18.7.). Prvního kurzu se účastnili ti, kteří se o canisterapii zajímají, aktivně však do zařízení nedocházejí a potřebují prověřit, zda se jako tým člověk – pes mohou a chtějí této práci věnovat. Na druhý kurz přijeli již „profesionálové“, převážně zkušení canisterapeuti, kteří využívají letní čas a svou dovolenou k dalšímu vzdělávání se a k výměně zkušeností. Program byl koncipován podobně, lišil se jen počtem praxí v ústavu a některými přednáškami.

O místě, kde soustředění proběhne, nebylo ani v tomto roce pochyb. Rekreační zařízení TJ Zora (rekreační zařízení pro nevidomé a slabozraké) v Libeři u Psár je ideálním místem pro akce tohoto typu, a to nejen z důvodu nedalekého Domova ,,Luna“. S ředitelem tohoto zařízení panem Adámkem spolupracují členky našeho sdružení již několik let a chtěly by alespoň touto formou vyjádřit dík za možnost v letních měsících navštěvovat klienty Domova se svými psy. Druhým stejně důležitým důvodem, proč soustředění probíhá právě zde, jsou podmínky, které majitelé objektu poskytují svým hostům. Neomezování psů, kteří jsou ubytováni společně se svými majiteli, jejich volný pohyb po celém areálu, oplocené cvičiště, krásná příroda a v nejposlednější řadě vynikající kuchyně, levná hospůdka a možnost příjemného posezení za dlouhých letních večerů, to vše z nás činí již stále hosty. Fotografie a podrobné informace o tomto zařízení si můžete prohlédnout na adrese http://rszora.braillnet.cz/.

Jak byl celý pobyt organizován? Vše začínalo v 7,30 na oploceném ,,cvičáku“, nacházejícím se uvnitř celého objektu. Zde probíhal výcvik zaměřený na canisterapii. Pro tuto práci byly navozovány typické situace, které však pes často v běžném životě řešit nemusí. Canisterapeutický pes nesmí reagovat na nepřirozený pohyb lidí (chůze o berlích, holi, jízda na invalidním vozíku, křik, máchání rukou…). Odložení při létajících hračkách, rychlém pohybu lidí, za nepříjemných zvuků apod. je také náročným cvikem! Každý den se zaváděly nové prvky a ty známé se upevňovaly. Míla, která tento ranní výcvik vedla, využívala k práci i přenosné překážky, které jsme s sebou letos přivezly, invalidní vozík a další pomůcky, nápaditě navozovala situace, se kterými se může canisterapeutický pes při své práci setkat.

Po výcviku zbývalo trochu času na vyvenčení psů v blízkém lesíku, pak už následovala snídaně a po krátkém oddychu začínal dopolední program. Ten tvořily přednášky členů sdružení Psi pro život a pozvaných hostů. Časově se přednášky protáhly až do oběda.

• Vše zahájila Jana Drvotová, která mluvila o výběru psa pro canisterapii, o souhře pán-pes, o hrách, jež můžeme využít v práci s klienty, a o tom, jak důležité je psa po práci "zrelaxovat".
• Radka Hlaváčková se snažila frekventantům přiblížit postižení zvané autismus a soustředila se hlavně na tzv. polohování, které si posluchačky i prakticky vyzkoušely.
• Paní Volšická se zaměřila na seniorcanisterapii, které se věnuje se svými dvěma fenkami stafordšírského bulteriéra. Velmi poutavě vyprávěla o tom, jak zajistit bezpečnost klienta, jaké předpoklady musí mít psovod pro práci v canisterapii, jak pracovat se seniory a jak důležité je používat "civilní" povely. Také kladla důraz na celoživotní vzdělávání - semináře, publikace apod.
• MUDr. Redlová (neurolog) , která pracuje v canisterapii aktivně se svým zlatým retrieverem Dantem pod o.s. PPŽ, nám přednášela o postiženích mozku - dětské mozkové obrně, roztroušené skleróze, epilepsii, Parkinsonově a Alzhaimerově nemoci. Snažila se osvětlit, s čím se musí nemocní potýkat a jak jim za účasti psa účinně pomoci. Při své přednášce se soustředila hlavně na konkrétní dotazy.
• Dalším zajímavým oborem je fyzioterapie. Paní Ročárková všem osvětlila pojem ,,bazální stimulace“ . Opět byla velmi srozumitelně přednesená teorie obohacena praktickými ukázkami.
• Velmi očekávaná byla i návštěva pana Desenského. Ten se posluchačům kurzu věnoval celý den. Poradil nejen s psími problémy, upozornil i na zdravotní problémy lidí.
• Lenka Havlíková vyprávěla o vodících psech a životě nevidomého. Seznámila posluchače s pomůckami, které nevidomému usnadňují život: od slepecké hole po čtecí zařízení v počítači... Vysvětlila, za jakých podmínek může nevidomý získat vodícího psa, kam tento pes smí, či nesmí. Jak můžeme nevidomému pomoci, pokud se ztratil, jak probíhá výchova a výcvik těchto psů.
• Poruchy autistického spektra nám přiblížila ve své prezentaci paní Šafránková, která vycházela hlavně ze své osobní praxe. Povídání doplnil videozáznam, který dokumentoval pokroky jednotlivých klientů v průběhu delšího časového úseku, například u jedné klientky až šesti let. Nápadité pomůcky pro práci s klienty, které jsou vytvářeny celým týmem, nás velmi inspirovaly. Profesionalita skloubená s laskavostí a trpělivostí zasáhla snad všechny posluchače.
• Dalším profesionálem byla paní Bajtlerová, která na obou kurzech přednášela o využití canisterapie v logopedii.
• Problematiku a výcvik asistenčních psů na druhém kurzu osvětlila Míla Beranová. Dotkla se nejen metodiky výcviku těchto psů, výběru vhodných jedinců, ale i problémů v zákonodárství ČR, se kterými se cvičitelé těchto psích pomocníků potýkají.
• Velmi zdařilé dopoledne připravila i paní Šímečková. Pod názvem Alternativní metody výcviku se skrýval výcvik pomocí clickeru. Dlouholeté zkušenosti a absolvování zahraničních kurzů a zkoušek umožnily této mladé dámě zviklat veškeré představy o tradičním výcviku psů. Praktická ukázka výcviku s náhodně vybraným štěnětem nám vyrazila dech. Zkušenosti paní Šimečkové chceme využit i v září na výcvikovém víkendu v Praze, kam nám přijede znovu poradit ,,jak na to“.

Po obědě a oddychu se v této činnosti pokračovalo, nebo probíhala praxe v nedalekém ústavu pro postiženou mládež v Psárech. Účastnice získávaly cenné poznatky o chování klientů, svých psů a také poznávaly své bariéry v komunikaci s postiženými lidmi. Práce se konala za dohledu instruktorek Radky, Jany a Míly, které sledovaly komunikaci frekventantek s klienty a chování psů. Večer od 19,30 probíhal výcvik poslušnosti, který vedla Zdenka.

V polovině kurzu bylo nutné setřást únavu a nabrat nové síly. Toto zajistil dobrovolný celodenní výlet. Někteří účastníci strávili tento odpočinkový den po svém: četbou, spánkem, procházkou…. Ti, kteří do Jílového vyrazili po svých, určitě nelitovali. Ač nás zastihl déšť, v lese jsme pořádali hon na volně pobíhající slepice (mimochodem naše smečka žádnou neulovila), děti nás celou cestu bavily svým štěbetáním a nohy nakonec bolely, moc jsme si to užili a po návratu jsme byli sice fyzicky zmoženi, ale duševně odpočati a osvěženi.

Na konci kurzu byl předán účastníkům, kteří obstáli nejen při závěrečné prezentaci, ale hlavně zvládali během celého kurzu zátěžovou situaci v ústavu a přistupovali aktivně a tvůrčím způsobem k praxi, certifikát o absolvování kurzu. Každému účastníkovi bylo individuálně doporučeno, jakým směrem by se jeho další práce v canisterapii měla ubírat.

Přednášky, praxi i každodenní život připomene účastníkům Sborník, který obdrží do konce prázdnin poštou.

Třetí ročník canisterapeutického soustředění pořádaného o.s. Psi pro život je za námi. Celý organizační tým již začíná připravovat ročník příští. Termín je stanoven na první prázdninový týden roku 2009. Místo? Opět TJ Zora u Psár. A co pro vás připravujeme nového? Od 19.7. 2009 v krásném prostředí Šumavy turisticko – výcvikový tábor pro lidi a psy.

Z uplynulého roku 2007

Zajímavé přednášky na téma

• Výživa psů
• Jana Drvotová - Canisterapie
• Rudolf Desenský – psycholog psů, komunikace se psy, problémové chování psů
• MVDr. Roman Skala - DKK a DKL u koček a psů

Tábor 2007

Občanské sdružení PSI PRO ŽIVOT přijímá nové "canistýmy" po týdenním soustředění, na kterém se prověřují jak schopnosti psů, tak i jejich majitelů.

Týden je dostatečně dlouhá doba na to "vyhodnotit", jak spolu pes a páníček spolupracují a jak spolu "souzní". Je třeba vysledovat, jestli je pes schopen zvládnout stres a jak se s ním vyrovnává. Psa musí "práce" bavit, musí samostatně vyhledávat kontakt s klientem, a měl by se na práci s ním těšit. Pokud NEbude pes dělat práci rád, hrozí mu, tak jako u lidí, "syndrom vyhoření" a tomu se musíme snažit z profesionálního hlediska předcházet.

Tak jako minulý rok i pro letošek jsme se s Janou dohodly, že soustředění se bude konat v rekreačním zařízení TJ ZORA /rekreační zařízení pro nevidomé a slabozraké/ v Libři u Psár nedaleko Jílového u Prahy. Všichni jsou tam velmi vstřícní ke psům i k jejich lidským doprovodům. Díky benevolenci správce se psi mohou pohybovat po celém areálu volně a navíc jsou ubytováni spolu s majiteli v chatkách. K dalším kladům patří ještě překrásná příroda, která RZ obklopuje. Les s rybníkem byl hojně využíván k relaxaci lidí i pejsků.

Tentokrát bylo díky volným pracovním dnům, soustředění 10ti denní.A sešla se nás různorodá "smečka": vizsla KASTELÁN, novofundlanďanka AXA, flat coated retriever SÁRA,zlatý retriever AISCHA, DOROTKA a na kratičko se přijela podívat i ELI, labradorský retriever FIDO a BEÁTA a bílý švýcarský ovčák KIM a AFRA, kteří přijeli se svými paničkami jako frekventanti kursu:-). Smečku ještě doplňovali psíci instruktorek Jany: Dina, Aki, Dáša a Ája, Zdenky: ridgeback ARGONEK, Lenky: NO Marry, Markéty:Dante a Bergil a Míla si přivezla Indyho, Falca, Sanny a Ornellu.

Rána soustředění začínala před sedmou hodinou s tím, že v 7 hod. začínal "výcvik". Je absolutně nezbytné, aby canisterapeutický pes měl "zvládnutou" základní poslušnost. SEDNI, LEHNI, ZůSTAŇ a u aportujících psů ještě PODEJ a PUSŤ. To je základ, který nám umožní soustředit se na práci s klientem, protože většinou nezbývá čas na kontrolu nebo opravování psa. Výcvik se zabýval nejen základní poslušností, ale snažily jsme se do výcviku zařadit i situace, se kterými se pes může setkat při práci. Člověk, který chodí o holi či berlích, člověk, který samou radostí "pohladí" psa tak, že ho zatahá za kožíšek a ještě u toho křičí. Různé nenadálé zvuky (řinčení kamínků v plechovce za odloženými psy), rachot asi 20ti rolniček apod.

Dalším zajímavým "objektem" byl elektrický invalidní vozík na kterém se pohybuje Blanka. Ta přijela i s maminkou na soustředění a pomáhala nám ve výcviku. Chůze u vozíku dělala zpočátku některým psům problém, ale vzhledem k tomu, že Blanka měla vždy něco dobrého, ke konci tábora už s vozíkem neměl problém žádný pes.

Největším problémem ve výcviku se nakonec ukázalo odložení. Balónku "běžícímu" před packami odloženého psa, málo který odolal se nerozběhnout. Úkolem nás instruktorek bylo, být vždy nápomocny radou či pomocí.

Po hodinovém cvičení následovala snídaně v jídelně a pak byl čas na půl hodinové venčení. Poté následovala přednáška až do oběda a po něm buď pokračování přednášky nebo praxe v ústavu pro mentálně postiženou mládež v Psárech.

Přednášky kompletně zajistila Jana Drvotová, která sehnala opravdu kvalitní přednášející, mezi které ji klidně můžu zařadit.

• první přednášku měla právě Jana, která mluvila o výběru psa pro canisterapii, o souhře pán-pes, o hrách, které můžeme využít v práci s klienty a o tom, jak důležité je psa po práci "zrelaxovat".
• Radka Hlaváčková se snažila frekventantům přiblížit postižení zvané autismus a neopoměla zdůraznit, že při práci je třeba spolupracovat jak s personálem, tak s fyzioterapeutem, který nám pomůže zaměřit svou práci na "postižení" klienta.
• Paní Volšická, která přijela, aby přednášela seniorcanisterapii, které se věnuje se svými dvěma fenkami stafordšírského bulteriéra. Velmi pouavě vyprávěla o tom jak zajistit bezpečnost klienta, jaké předpoklady musí mít psovod pro práci v canisterapii, jak pracovat se seniory a jak důležité je používat "civilní" povely. Také kladla důraz na celoživotní vzdělávání - semináře, publikace apod.
• Mudr. Redlová (neurolog) , která pracuje v canisterapii aktivně se svým ZR Dantem pod o.s. PPŽ nám přednášela o postiženích mozku - dětská mozková obrna, roztroušená skleróza, epilepsie, Parkinsnova a Alzhaimerova nemoc. Snažila se osvětlit s čím se musí nemocní potýkat a jak jim pomocí psa účinně pomoci.
• Dalším zajímavým oborem je fyzioterapie. Paní Kroutilová s Radkou Hlaváčkovou předváděly "polohování" neklidného klienta a význam polohování a fyzioterapeuta při práci canisterapeuta.
• Clicker a metodu učení s ním, nám i s ukázkami předvedla slečna Kačka Lerlová
• velký rozruch a debatu vyvolal pan Rudolf Desenský, ale po pár desítkách minut rozhovoru s ním, už veškeré obavy opadly a podívat se na komunikaci psů očima někoho jiného, je velmi zajímavé.
• Lenka Havlíková vyprávěla o slepeckých psech a životě nevidomého. Vysvětlení Braillova písma, ukázka čtecího zařízení v počítači, vysvětlení orientace v prostoru pomocí pomůcek......Za jakých podmínek může nevidomý získat slepeckého psa, kam smí či nesmí vodící pes a jak můžete nevidomému pomoci, pokud se ztratil. Jak probíhá výchova a výcvik psů pro nevidomé a jak ho vnímá nevidomý.
• Naopak jak vnímá svět člověk upoutaný na invalidní vozík, nám přiblížil pan Hotmar, který vlastní fenku ZR Indianu, která je prvním vycvičeným psem pro vozíčkáře v ČR po roce 1989
• Další přednášku měl pan Musil, který vnesl do našeho společenství pomocí komunikačních her, nový elán a radost.
• koloběh přednášek ukončila paní Ing. Šebková, která přednášela o etologii. Doporučila k přečtení pár knížek a její vyprávění o deprivaci mláďat bylo opravdu zajímavé.

Praxe v ústavu pro postiženou mládež v Psárech doplnila našim frekventantům alespoň z části obrázek o canisterapii. Získávali tam cenné poznatky o chování klientů, svých psů a také poznávali své bariéry v komunikaci s postiženými klienty. Praxe byly naplánovány 3x a při první návštěvě ústavu asistovali jen frekventanti bez svých psů, zato se psy instruktorek (Aki, Dina, Ája a Indy), kteří dělají canisterapii v praxi.

Při druhé canisterapii už šli se svými psy a s instruktorkami, které sledovaly komunikaci frekventantek s klienty a chování psů. Praxe byla ztížena ještě o prostředí tělocvičny, kde byly jak stísněné podmínky oproti venkovnímu prostředí, kdy se můžeme rozptýlit po areálu, tak jiné akustické podmínky (každý zvuk se rozléhá), tak i jiný povrch podlahy. Vše však proběhlo na výbornou!

Třetí praxe probíhala venku a práci nám stěžovaly místní kočky, které se rozhodly "procházet" zrovna v místě, kde chodili psi s klienty. I tak, ale vše proběhlo skvěle a frekventantky zvládly klienty i své pejsky.

Canisterapeutické soustředění se letos opravdu povedlo. Za nás instruktorky musím přiznat, že i slečny, dámy a páni, které se letos účastnili k výborné atmosféře tábora jen přispěli.Letos se sešli pejsci různých ras, ať už vizsla nebo novofundlanďanka, letos nepřijel na soustředění pes, který by nebyl na canisterapii vhodný. Čím více se do povědomí lidí dostává termín canisterapie, tím přísněji musíme posuzovat schopnost i vhodnost dných psů, ale i lidí, kteří musí být komunikativní a se sociálnímcítěním. Musíme zvažovat zda si pes s pánem rozumí a vzájemně si důvěřují, nejsou v canisterapii za sebe, ale jsou tam TÝM, který se na sebe musí spolehnout.

B A M B I R I Á D A

Tiskový odbor Ministerstva vnitra nás pozval abychom prezentovali práci našeho sdružení na akci pro děti.

Bambiriáda probíhala na Střeleckém ostrově v Praze. Stan jsme měli umístěný u písčité pláže Vltavy a tak děti nejen, že viděli pejsky pracovat, ale i relaxovat u vody.Konkrétně Indián byl ve vodě jak ryba naprosto spokojený a z vody jsme ho museli „tahat“ na piškotku.

Akce byla čtyř denní a byla velmi náročná. Čtvrtek a pátek byl určen dětem ze škol a speciálních zařízení a sobota a neděle byla pro děti s rodinami. U našeho stánku se děti mohli dozvědět jak se chovat k pejsku /psí řeč/ aby mi rozumněl, jak se správně chovat abych nevyvolala agresi cizího psa, jak se cvičí a jakou práci bude vykonávat pes vodící, terapeutický a asistenční.

Vše si mohli děti vyzkoušet – rozdíl chůze jen se slepeckou holí a s vodícím psem, jak se sedí a pohybuje na invalidním vozíku, kam psi podávali dětem „upadlé“ věci /klíče, hračky, mobilní telefon, knížku…/.

Vysvětlovaly jsme dětem proč musí pes vyskočit na vozík a podat předmět až do ruky. Dále jsme ukazovaly práci psa terapeutického /typy polohování se psy/, typy postrojů na pejsky, které se používají při práci s handicapovanými dětmi /zpevněný na stabilitu dítěte jdoucího se psem, barevné prvky na postroji k rozeznávání barev, tvarů apod./ Bylo toho mnoho co děti zajímalo, práce se psy, jejich věk, rozdíly ve výcviku jednotlivých psů, metodiky výcviku a menší děti nutně „počebovali“ vědět jméno každého pejska. Na všechny otázky jsme se snažily s Janou odpovídat.

Díky MV byli pro děti připraveny hodnotné ceny v podobě různých omalovánek, dětských hlavolamů, nádherných bloků, sešitů, rozvrhů hodin a kartiček s důležitými telefonními čísly

Díky fa. VAFO-Chrášťany, který dodává našim psům krmivo BRIT jsme pro děti měli připraveny letáčky s tématikou psů a vzorky granulí, které děti velmi potěšili.
My jsme pro děti připravili test, který každý človíček vyplnil a opravený mu byl vrácen s vysvětlením, která otázka byla špatně zaškrtnuta a proč je ta která odpověď správná.
Vysvětlení správné odpovědi mnohdy zajímalo i rodiče malých návštěvníků.

Dovolte mi abych zde ještě poděkovala paní koordinátore Jaryně Hankové, paní Liškové a dalším, kteří se na Bambiriádě podíleli a tvořili s námi skvělý tým ve kterém panovala dobrá nálada a úsměv.

P.S. Ještě bych chtěla poděkovat patronce Indyho paní Daně Syslové, která se na nás přišla podívat a podpořit nás. Její fenka Máňa budila velkou pozornost dětí, které neustále přemýšleli kde už toho pejsky viděli ?, tak schválně vzpomenete si?

"Zvíře jako pomocník"

Naše občanské sdružení bylo přizváno k prezentaci canisterapie do zámeckého parku v Brandýse nad Labem, kde se konala akce "zvíře jako pomocník". Přijely jsme v silné sestavě Jana Drvotová s bílými ovčáky-Dinou a Akinou, Věra s černým labradorským retrívrem Dennym a Míla Beranová s nováčkem Falcem /kříženec/ a jako lákadlo našeho stánku z přepravky vykukoval králíček Bambi, který měl velký úspěch zvláště u malých dětí.

Věrku přivezla její dcera vlastnící  2 azawakhy /chrty/, kteří se svých úkolů při prezentaci také ujali na výbornou. Vysvětlovaly jsme dětem jak široká může být škála plemen psů a k tomu byla naše různorodá skupina pejsků úplně dokonalá.  Chrti se chovali zdrženlivě, ale přesto měli u dětí velký úspěch. /Když jsme odjížděli měli chrti plná bříška piškotů, kterými je děti krmily/.

Denny skvěle předváděl jak se balonek, klíče nebo provázek odevzdávají do dětské ručičky asi 2 leté holčičky. Nádherně si hrál s chlapcem, který byl velmi "akční" a s Dennym se přetahoval o tzv. uzel. Zdá se to jako normální, ale i ve hře musí zůstat canisterapeutický pejsek velmi ovladatelný a tak, když Věra vydá povel pro ukončení hry, musí Denny, byť se velmi dobře baví, hru ukončit.

Jana pracuje se dvěma fenami, které tak jako všichni pejsci, kteří dělají canisterapii, milují kontakt s dětmi a lidmi obecně. Při ukázkách bylo vidět, jak důležité  pro děti je sebevědomí. Přišla ke stánku holčička, která se bála pejska si pohladit. Odmítala se, ale na výzvy maminky, pohnout od stánku. Byla naprosto fascinována tím, jak ostatní děti pejsky češou, vodí na vodítkách nebo si pejsky jen hĺadí a mazlí se s nimi. K této holčičce přešla velmi nenápadně Aki,  fenka bílého ovčáka a velmi nedbale si vedle holčičky lehla s hlavou těsně u jejích bot. Chvíli se nic nedělo, ale zakrátko holčička Aki zaznamenala a začala jí vyprávět, co tam u stánku vše vidí. Aki si lehla z boku na lokty, ale holčinu nekontaktovala, jen ležela. Asi po 10ti minutách  už malá slečna Aki hladila a chtěla si jí půjčit na vodítku a byla velmi hrdá, že tak veliký pes jí poslouchá a nakonec se spolu ty dvě velmi skamarádily a byla z toho i slzička, když prezentace končila a my se chystaly domů. 

Obě feny také předváděly ukázky polohování, ukázky slepeckých psů, kdy děti dostaly 'klapky' a Dina je vodila pod dozorem Jany ve slepeckém postroji. Jana dětem i dospělým vysvětlila význam canisterapie a význam pomoci zvířat lidem.

Míla přivezla s sebou pejska, křížence střední velikosti, který velmi miluje kontakt s dětmi a sám ho velmi aktivně vyhledává. Falco je velmi zajímavý také tím, že jeho srst postrádá podsadu a jeho tělesná teplota  je trochu vyšší, neboť je zřejmně křížencem s naháčem /plemeno pejska postrádající úplně srst kromě šošolky na hlavě a ocásku/. Falco miluje aportování tak,že  když mu děti hází aportík, je šťastný a opravdu dokáže i ty, které se bojí velkých psů "rozpohybovat". Králíček Bambi se také těšil velké pozornosti dětí, které si ho chovali, krmily ho lístečky pampelišky a pozorovaly jeho chování.

Myslím, že prezentace sdružení se velmi povedla, děti i dospělí odcházeli spokojení. I my jsme měly dobrý pocit z krásně prožitého odpoledne.

Kurs pro Prahu 1

Naše sdružení oslovila v polovině září politická strana VĚCI VEŘEJNÉ s tím,že by v rámci předvolební kampaně chtěla uspořádat kurs výcviku psů pro majitele pejsků žijících na Praze 1. Tohoto úkolu se zhostily Jana Drvotová a Míla Beranová, instruktorky výcviku psí školy náležející k našemu sdružení.

Výcvik psů probíhal od 26.9 do 17.10 vždy v úterý ve dvou po sobě navazujících 1,5hod. lekcích, které probíhaly, první od 15hod v parku na Hlavním nádraží a další na Kampě od 17hod. Skladba plemen byla různorodá: pitbulteriéři,čivavy,ovčáci,yorkšír teriéři,jezevčíci,zlatí retrívři,labradorští retrívři a kříženci různých ras a velikostí se svými páníky od dětského věku po věk seniorský..

Dovolím si vám položit otázku, co myslíte, co majitele psů nejčastěji trápilo? Nebyla to ani agrese vůči ostatním psům ani nečistotnost pejsků v bytě, ale obyčejná poslušnost.Na lekci poslušnosti byl mnohý majitel dovlečen pejskem na konci vodítka.Přirovnala bych to k vagonku za lokomotivou,taky mu nezbývá než lokomotivu následovat.

Výcvik probíhal spíše na bázi osvěty,protože mnozí majitelé pejska vlastní, milují ho, ale nerozumí jeho potřebám.Vždy mě zarazí, že pokud si lidé kupují elektroniku,auto a nebo něco podobného,povětšinou vědí kolík to má obsahovat,,nesmyslíčků a hejblátek,, ,ale psa si pořizují někteří jen dle momentální módnosti a ,,in,,plemene bez znalosti k jaké práci byl pes původně vyšlechtěn a neznají ani kousíček etologie/přirozeného chování psů/. Ale musím vám také sdělit, že většina dětí,které se lekce výcviku zúčastnili,měli v tomto ohledu více znalostí než dospělí. A teď k samotnému výcviku: většině lidí jsme objasňovaly význam pochvaly a trestu pejska a význam intonace hlasu.Pochvala formou odměny pamlskem se setkala u mnoha majitelů s údivem proč by měli svého psa na procházce ,,krmit,,? Dalším úskalím byla chůze na vodítku, která dělala problém 90procentům majitelů.Ale pravda je, že všichni majitelé se snažili naše rady vstřebat a použít, někdy se nám stalo, že byli mile překvapeni, že ,,grify,, ,které jsme jim ukázaly opravdu fungují a jejich pejsek na ně reaguje tak jak oni potřebují.

Pro majitele, kteří se zůčastnili výcviku to bylo doufám příjemné setkání a inspirace se svému pejsku věnovat třeba právě výcvikem, vždyť mít vychovaného pejska je v možnostech nás všech a tak ,,ať vám pejsci šlapou,,a dělají vám radost. Mika

fota z akce naleznete ve Fotogalerii