Výcvik terapeutických psů
Pomozte prosím i Vy finančně podpořit výcvik terapeutických pejsků
Na rozdíl od výcviku psů slepeckých není dosud výcvik psů terapeutických či asistenčních hrazen ze zdravotního pojištění, a proto uvítáme jakýkoliv příspěvek, který můžete zaslat
na účet našeho sdružení PSI PRO ŽIVOT:
209122762/0300
Děkujeme
Aktuálně ve výcviku jsou tito psi:
Meggie - fenka labradorského retrívra, která se připravuje jako terapeutický pes pro chlapce s diagnózou atypický autismus.
Chlapec má velmi rád psy a sám aktivně vyhledává kontakt s nimi, takže pes slouží v tomto případě jako velmi silná motivace k různým činnostem. V současné době dochází chlapec na canisterapii, kde se za pomoci psa snažíme rozvíjet oblast komunikace a sociální interakce.
 |  |
Sam - labradorský retriever,terapeutický pes pro Erika Rebernaka .
Jak vidí budoucí úlohu Sama nám napsala jeho matka, paní Marcela Rebernaková :
Když jsem oslovila o.s. Psi pro život, bylo to v době, kdy můj syn s diagnózou dětský autismus začal projevovat velký zájem o pejsky. Slovo autismus pochází z latinského autos, což znamená sám. Mezi veřejností je známá stručná charakteristika tohoto postižení: „Autisté mají svůj svět“, ale je to velmi zjednodušená definice, neboť pestrost tohoto postižení je nesmírná. Rodiče se však snaží téměř vždy splnit svým dětem s tímto handicapem cokoli, o co projeví jen náznak pozornosti, neboť postižení provází i omezený či žádný zájem o věci kolem nás. Ten jejich svět je postaven na zcela jiných hodnotách. Ten náš svět oni vidí v odlišné podobě. Jeden chlapec s lehčím typem autismu to vyjádřil slovy: „Doma se mně líbí až od té doby, co máme psa“.
Pokračování zde
Máša - labradorský retriever prochází výcvikem asistenčního psa pro pana Lukáše
Pan Lukáš o sobě:
Jmenuji se Lukáš a je mi 37 let. V pěti letech mi byla diagnostikována
Spinální svalová atrofie. Je to vrozené onemocnění, které se projevuje
zejména výraznou slabostí svalů. Je to také nemoc progresivní, takže se
postupně zhoršuje. Zatím nejsem upoután na invalidní vozík ani plně
odkázán na pomoc ostatních osob. Služby asistenčního psa v současné době
využiji hlavně pro různé podávání věcí ze země, přinášení věcí když
sedím a nebo na přivoláni pomoci, když náhodou upadnu. V budoucnu mi
bude pomocníkem v každodenním životě jistě mnohem víc (svlékání,
otevírání dveří, nákupy). V neposlední řadě mi bude věrným společníkem a
členem rodiny
a přidáváme opět několik fotek
Ridge - labradorský retriever prochází výcvikem asistenčního psa pro pana Martina.
Sám klient o sobě, svých potížích, ale i své rodině a o tom, jak by psího asistenta využíval napsal následující:
Jmenuji se Martin, je mi 33 let a trpím Myopatií Beckerova typu, která způsobuje progresivní svalovou dystrofii. Od dvanácti let jsem upoután na invalidní vozík. V současné době dostoupil můj zdravotní stav takového stavu, že jsem plně závislý na pomoci druhé osoby. Jediné co zvládám sám je omezený horizontální pohyb rukou, který mi umožňuje se najíst, obsloužit PC a mobilní telefon, ovládat elektrický vozík.
Vystudoval jsem vyšší odbornou školu sociálního zaměření. Od roku 1999 pracuji v této škole jako vedoucí knihovny. Do zaměstnání chodím třikrát týdně na 6 hodin.
V roce 2008 jsem se oženil a obývám bezbarierový byt spolu s manželkou a sedmiletou dcerou v pěstounské péči. Doufáme, že již brzo bude s námi ještě druhé děvče, jejíž pěstounství vyřizujeme.
Pomoc asistenčního psa bych potřeboval na otvírání dveří, podávání věcí, vrácení spadlé ruky na postranici, rovnání mne na vozíku. Počítám s tím, že by mne čtyřnohý přítel doprovázel do zaměstnání, kde by mi byl k dispozici. Nezanedbatelný je také terapeutický potenciál psa pro mne a naše dcery.
Celá naše rodina se na příchod nového člena domácnosti velmi těší.
a přidáváme opět několik fotek Ridgeho a jeho budoucího pánečka s rodinou
Balů - flat coated retriever, prochází výcvikem asistenčního psa pro pana Ludvíka.
Píše Ludvík spolu s přítelkyní Iren.
Ludvík Antonů je starší muž a uchazeč o přidělení asistenčního pejska. V jednom roce věku onemocněl dětskou obrnou (poliomyelitidou) a v důsledku této zákeřné infekční choroby celý ochrnul, ale následně se částečně jeho zdravotní stav zlepšil a dnes je upoután „už jen“ na invalidní elektrický vozík. S přibývajícím věkem se dá předpokládat úbytek fyzických sil. Bydlí s přítelkyní a pracuje na univerzitě.
Ve svém životě potřebuje dopomoc při mnoha úkonech, což řeší pomocí své partnerky, rodiny a osobní asistencí. Asistenční pes by mu pomohl k překonání každodenních těžkostí a rovněž by byl milým společníkem při procházkách, rybaření. Také by mu skýtal určitou bezpečnostní jistotu.
V současné době je asistenční pejsek vychováván v rodině Moriců, která má již jednoho asistenčního pejska (Mali) z vašeho Sdružení. Při návštěv u Moriců, jsme poznali celou rodinu – je prostě báječná a nemáme slov! Setkání s Baldou (náš budoucí asistenční pes) pejsek okamžitě poznal, kdo bude jeho pán. Byli mezi námi zjevné sympatie již v autě, kam skočil hlava nehlava ihned po příjezdu k Moricům a provedl osobní hygienu Ludvíka od hlavy až k patě. Rovněž vztah k Iren byl velmi hezký. Oba máme pejsky moc rádi a v minulosti jsme ve svých původních rodinách pesky měli.
Věříme, že naše přání nám pomůže vaše sdružení splnit a na předání Balua se již nyní moc těšíme. Dny do jeho příchodu plynou velice pomalu.
